Zámek Uherčice

Zámek Uherčice vznikl ranně renesanční přestavbou gotické tvrze v 1 16 století. Do konce 16. století se zámek výrazně rozrostl. Stavební činnost v době barokní pokračoval zejména při dotváření interiérů, hospodářských staveb a zahrad.

Celý zámecký komplex je rozsáhlý a úpravy fasád se vyvíjeli v souladu s výstavbou a následnými přestavbami. Na Malém nádvoří se nacházejí zbytky rytím naznačené renesanční ornamentální sgrafitové výzdoby. Část omítek je opatřena kletovaným štukem a bílými vápennými nátěry. Vše bylo později schováno pod klasicistní omítkovou úpravu, kdy původní povětšinou renesanční omítky byly "napekovány" a v horizontálním členění nové omítkové bosáže byly vysekány drážky. Renesanční omítky byly v době této klasicistní úpravy jako podklad zachovány (i když poškozeny) a musely být tedy v dobrém stavu.

Předmětem zájmu byla venkovní renesanční omítková vrstva přetažená přes kamenné ostění dveřního portálu na Malém nádvoří

Venkovní renesanční omítka přetažená přes kamenné ostění je světlá, střednězrnná na povrchu vyhlazená se souvrstvím vápenných nátěrů. Nátěry jsou na povětšinou vápenné bez pigmentů, na části se objevuje vápenný nátěr zbarvený do hnědo-okrové. Při povrchové úpravě jádrové omítky, která byla pravděpodobně prováděna kovovým nástrojem, došlo k vytažení vápna na povrch a byla vytvořena velmi tenká vápenná vrstva (cca. 0,007mm).

Pojivo : je tvořeno vzdušným vápnem z dolomitického vápence (cca. 20% MgO a 75-80% CaO váh.). V pojivu jsou částice (0,2-0,6mm) vypáleného vápence, které nejsou ostře ohraničené vůči okolnímu pojivu.

Plnivo : křemen, litoklasty (sillimanitická rula, kvarcit, silně limonitizované horniny, grafitické břidlice). Plnivo je nevytříděné s velikostí zrn od 0,07 po cca 2mm. V plnivu se nacházejí částice cihel a strusky, které mohou případně sloužit jako puzzolánové přísady. Vzhledem k velikost jejich částice a množství je ale lze spíše řadit mezi plnivo. Plnivo je polooválné až poloostrohranné. S ohledem na zrnitostní charakter a složení lze předpokládat že jde o fluviální sediment zbavený štěrkové frakce. Pravděpodobně z místního říčního toku.

Nátěry jsou vápenné a obsahují drobné částice vypáleného vápence (max. 0,2mm). Na mikrofotografii je vidět 1 - pojivo (dolomitické vápno), 2 - zrno křemene, 3 - rula, 4 - tenká vápenná vrstva odělující omítku od nátěru 5, 6 - nátěr obarvený hnědo-okrovým pigmentem.

NÁVRH OPRAVY OMÍTEK Z HLEDISKA MATERIÁLOVÉ A TECHNOLOGICKÉ KOMPATIBILITY

Oprava omítek může zahrnout jak opravu a restaurování klasicistní vrchní omítky tak restaurování spodní renesanční vrstvy. Pro restaurování omítek jako renesančních může hovořit i velmi kvalitní provedení těchto omítek. Specifickou je pak úprava povrchů omítek a jejich vápenné nátěry. Sgrafitová výzdoba je pouze naznačena rýhami v povrchové omítkové vrstvě. Omítka není složena jako souvrství intonaca colorita a intonaca bianca. V nedaleké blízkosti zámku se nachází vápencový lom, ze kterého byl těžen krystalický vápenec na stavbu zdiva a který sloužil i pro výpal a výrobu vápna (Dvořák, J. Horniny jako stavební materiál zámku Uherčice, Zprávy památkového ústavu v Brně, 2, 1998). Kladem při restaurování renesančních omítek je případná možnost použití stejných surovin pro výrobu malt jako v minulosti při výrobě původních. Lze tedy zachovat určitou materiálovou a v případě použití tradičních technologií i řemeslnou kontinuitu. Riziko poškození nekompatibilitou takovéhoto zásahu je ve špatném technologickém provedení. Technologicky problematické by bylo i navázání na původní omítky (jsou poškozeny pekováním apod.) a jejich maximální zachování. Návrat k renesančním omítkám je i památkově problematický vzhledem ke zřejmému pozdějšímu vývoji. V případě použití nových omítek překrývajících původní renesanční by měly tyto omítky být navrženy s určitými materiálovými vlastnostmi.

Požadavky na materiálový a technologický průzkum pro specifikaci opravy

Pojivo: analýza pojiva včetně srovnání s místním vápencovým lomem (přítomnost hořčíku, určení přísad a příměsí, určení poměru pojiva/plnivu.

Plnivo: srovnání zrnitostní křivky, barevnost, vyhledání možných místních lokalit říčního písku

Technologie: technologie omítek se vzdušným pojivem, úprava povrchu kletováním.

Pro nové omítky překrývající stávající renesanční by bylo vhodné ověřit následující materiálové vlastnosti.

•  paropropustnost by měla být větší než původních
•  odtrhová pevnost nových omítek od stávajících by neměla být větší než je průměrná u původních omítek od zdiva
•  Modul pružnosti, koeficienty tepelné a vlhkostní roztažnosti původních a nových omítek by se neměly příliš lišit.
•  určit koeficient kapilární nasákavosti a vysychání
•  určit objemovou hmotnost, otevřenou porositu