Zámek Uherčice


Zámek Uherčice vznikl ranně renesanční přestavbou gotické tvrze v 1 16 století. Do konce 16. století se zámek výrazně rozrostl. Stavební činnost v době barokní pokračoval zejména při dotváření interiérů, hospodářských staveb a zahrad.

Celý zámecký komplex je rozsáhlý a úpravy fasád se vyvíjeli v souladu s výstavbou a následnými přestavbami. Na Malém nádvoří se nacházejí zbytky rytím naznačené renesanční ornamentální sgrafitové výzdoby. Část omítek je opatřena kletovaným štukem a bílými vápennými nátěry. Vše bylo později schováno pod klasicistní omítkovou úpravu, kdy původní povětšinou renesanční omítky byly "napekovány" a v horizontálním členění nové omítkové bosáže byly vysekány drážky. Renesanční omítky byly v době této klasicistní úpravy jako podklad zachovány (i když poškozeny) a musely být tedy v dobrém stavu.

Předmětem zájmu byla venkovní renesanční omítková vrstva přetažená přes kamenné ostění dveřního portálu na Malém nádvoří

 

Venkovní renesanční omítka přetažená přes kamenné ostění je světlá, střednězrnná na povrchu vyhlazená se souvrstvím vápenných nátěrů. Nátěry jsou na povětšinou vápenné bez pigmentů, na části se objevuje vápenný nátěr zbarvený do hnědo-okrové. Při povrchové úpravě jádrové omítky, která byla pravděpodobně prováděna kovovým nástrojem, došlo k vytažení vápna na povrch a byla vytvořena velmi tenká vápenná vrstva (cca. 0,007mm).

 

Pojivo : je tvořeno vzdušným vápnem z dolomitického vápence (cca. 20% MgO a 75-80% CaO váh.). V pojivu jsou částice (0,2-0,6mm) vypáleného vápence, které nejsou ostře ohraničené vůči okolnímu pojivu.

 

Plnivo : křemen, litoklasty (sillimanitická rula, kvarcit, silně limonitizované horniny, grafitické břidlice). Plnivo je nevytříděné s velikostí zrn od 0,07 po cca 2mm. V plnivu se nacházejí částice cihel a strusky, které mohou případně sloužit jako puzzolánové přísady. Vzhledem k velikost jejich částice a množství je ale lze spíše řadit mezi plnivo. Plnivo je polooválné až poloostrohranné. S ohledem na zrnitostní charakter a složení lze předpokládat že jde o fluviální sediment zbavený štěrkové frakce. Pravděpodobně z místního říčního toku.

 

Nátěry jsou vápenné a obsahují drobné částice vypáleného vápence (max. 0,2mm). Na mikrofotografii je vidět 1 - pojivo (dolomitické vápno), 2 - zrno křemene, 3 - rula, 4 - tenká vápenná vrstva odělující omítku od nátěru 5, 6 - nátěr obarvený hnědo-okrovým pigmentem.


NÁVRH OPRAVY OMÍTEK Z HLEDISKA MATERIÁLOVÉ A TECHNOLOGICKÉ KOMPATIBILITY

Oprava omítek může zahrnout jak opravu a restaurování klasicistní vrchní omítky tak restaurování spodní renesanční vrstvy. Pro restaurování omítek jako renesančních může hovořit i velmi kvalitní provedení těchto omítek. Specifickou je pak úprava povrchů omítek a jejich vápenné nátěry. Sgrafitová výzdoba je pouze naznačena rýhami v povrchové omítkové vrstvě. Omítka není složena jako souvrství intonaca colorita a intonaca bianca. V nedaleké blízkosti zámku se nachází vápencový lom, ze kterého byl těžen krystalický vápenec na stavbu zdiva a který sloužil i pro výpal a výrobu vápna (Dvořák, J. Horniny jako stavební materiál zámku Uherčice, Zprávy památkového ústavu v Brně, 2, 1998). Kladem při restaurování renesančních omítek je případná možnost použití stejných surovin pro výrobu malt jako v minulosti při výrobě původních. Lze tedy zachovat určitou materiálovou a v případě použití tradičních technologií i řemeslnou kontinuitu. Riziko poškození nekompatibilitou takovéhoto zásahu je ve špatném technologickém provedení. Technologicky problematické by bylo i navázání na původní omítky (jsou poškozeny pekováním apod.) a jejich maximální zachování. Návrat k renesančním omítkám je i památkově problematický vzhledem ke zřejmému pozdějšímu vývoji. V případě použití nových omítek překrývajících původní renesanční by měly tyto omítky být navrženy s určitými materiálovými vlastnostmi.

Požadavky na materiálový a technologický průzkum pro specifikaci opravy

Pojivo: analýza pojiva včetně srovnání s místním vápencovým lomem (přítomnost hořčíku, určení přísad a příměsí, určení poměru pojiva/plnivu.

Plnivo: srovnání zrnitostní křivky, barevnost, vyhledání možných místních lokalit říčního písku

Technologie: technologie omítek se vzdušným pojivem, úprava povrchu kletováním.

Pro nové omítky překrývající stávající renesanční by bylo vhodné ověřit následující materiálové vlastnosti.

•  paropropustnost by měla být větší než původních
•  odtrhová pevnost nových omítek od stávajících by neměla být větší než je průměrná u původních omítek od zdiva
•  Modul pružnosti, koeficienty tepelné a vlhkostní roztažnosti původních a nových omítek by se neměly příliš lišit.
•  určit koeficient kapilární nasákavosti a vysychání
•  určit objemovou hmotnost, otevřenou porositu


FOTODOKUMENTACE

uher01 uher02 uher03 uher04 uher05 uher06 uher07 uher08
uher01.jpg
uher02.jpg
uher03.jpg
uher04.jpg
uher05.jpg
uher06.jpg
uher07.jpg
uher08.jpg
uher09 uher10 uher11 uher12 uher13 uher14 uher15 uher16
uher09.jpg
uher10.jpg
uher11.jpg
uher12.jpg
uher13.jpg
uher14.jpg
uher15.jpg
uher16.jpg
uher17 uher18 uher19 uher20 uher21 uher22 uher23 uher24
uher17.jpg
uher18.jpg
uher19.jpg
uher20.jpg
uher21.jpg
uher22.jpg
uher23.jpg
uher24.jpg
uher25 uher26 uher27 uher28 uher29 uher30 uher31 uher32
uher25.jpg
uher26.jpg
uher27.jpg
uher28.jpg
uher29.jpg
uher30.jpg
uher31.jpg
uher32.jpg
uher33 uher34 uher35 uher36 uher37 uher38    
uher33.jpg
uher34.jpg
uher35.jpg
uher36.jpg
uher37.jpg
uher38.jpg

Page views: 1, last modified: April 02, 2009 14:51:31